Ústavní soud zveřejnil statistiku za letošní III. čtvrtletí. Co z ní vyplývá?

Ústavní soud ke konci září projednával cekem 971 případů (v předchozím čtvrtletí 1.101, což představuje mezičtvrtletní pokles o 130 kauz), z toho 952 ústavních stížností (v předchozím čtvrtletí 1.086, což představuje mezičtvrtletní pokles o 134 kauz) a 19 plenárních případů (v předchozím čtvrtletí 26, což představuje mezičtvrtletní pokles o 7 kauz). Nejstarší nevyřízená ústavní stížnost je z roku 2021 (v předchozím čtvrtletí z roku 2019). Počty nevyřízených případů na jednoho soudce se aktuálně pohybují v intervalu od 22 do 90. Vyplývá to ze statistiky činnosti Ústavního soudu za III. čtvrtletí, kterou zveřejnil na svém webu.

Nutno dodat, že statistiku ovlivňuje, že loni končící ústavní soudci po sobě zanechali nevyřízené případy, které se po jejich odchodu od Ústavního soudu přerozdělily mezi zbývající soudce, čímž stouplo jejich zatížení. V době nástupu nových soudců k Ústavnímu soudu se navíc uplatňuje pravidlo, že noví soudci mají dočasně větší nápad než ti stávající, aby se tím zatížení všech soudců srovnalo a bylo rovnoměrné.

Kolik nevyřízených případů po sobě končící ústavní soudci zanechali, to Ústavní soud za celou svou historii již dříve zveřejnil v odpovědi podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Ústavní soud začal aktuální počty nevyřízených věcí zveřejňovat jednou za kalendářní čtvrtletí poté, co přehled takzvaných nedodělků otiskly v květnu 2020 Lidové noviny.