Můj výběr z méně známé judikatury Ústavního soudu: březen 2021

01.04.2021

III. ÚS 2306/20 To, že žalobce nevlastní takový majetek, z něhož by byl vítězné straně schopen zaplatit náklady sporu, a naopak že žalovaný vlastní rozsáhlý majetek, nepovažuje soud za důvod hodný zvláštního zřetele. Tuto skutečnost si měl žalobce uvědomit již před zahájením velmi nákladného sporu. Vznik značných nákladů mohl předpokládat, zahájil-li řízení o miliardový majetek, a navíc byl-li v jeho poslední fázi soudem poučen o judikaturních závěrech týkajících se výpočtu odměny nákladů řízení. Bylo by proto krajně nespravedlivé, aby žalovaný, který jen bránil svá práva a v řízení byl zcela úspěšný, musel ze svého nést náklady účelně vynaložené na obranu proti žalobci.

II. ÚS 187/21 Z ústavní stížnosti jednoznačně plyne záměr stěžovatele podat ji svým jménem. Stěžovatel jako otec pravomocně odsouzené osoby nebyl účastníkem trestního řízení, jehož výsledky svou stížností nyní napadá. Oprávněnou osobou brojit proti rozhodnutím v trestním řízení je stěžovatelův syn, coby odsouzený. Jelikož se stěžovatel na Ústavní soud obrátil jako osoba k podání ústavní stížnosti neoprávněná, nezbylo než ji odmítnout.

Pl. ÚS 110/20 Náklady na zastoupení stěžovatele v řízení vedeném Ústavním soudem o povolení obnovy i v obnoveném řízení poté, co ve věci rozhodnul mezinárodní soud, zaplatí zcela stát.

I. ÚS 87/21 Posouzení, kdy o funkční celek jde, a kdy nikoli, je na úvaze soudu. Judikatura Nejvyššího soudu nestanoví, že součástí funkčního celku mohou být jen zastavěné pozemky, ale připouští, že může jít i o pozemky nezastavěné.

IV. ÚS 3191/20 Při rozhodování o přikázání stavebního pozemku do výlučného vlastnictví jednoho z jeho spoluvlastníků soudy zohlednily, že zájem postavit na něm nemovitost sloužící k bydlení mají oba účastníci řízení. Přihlédly k tomu, že na tomto pozemku stál původně též dům, který byl rovněž předmětem řízení, stěžovatel ho však během řízení zapálil a raději tak společný majetek zničil, než aby připustil jeho vypořádání. Proto bylo podle soudů správné umožnit vybudovat na místě zničeného domu nový objekt pro vlastní bydlení druhému ze spoluvlastníků, jelikož ten se k původnímu společnému majetku takto násilně ani svévolně nezachoval.

III. ÚS 2118/20 Dokument plynoucí z jednání orgánů Poslanecké sněmovny, případně mediální výstupy politiků, nelze racionálně považovat za úkolování ani vměšování do činnosti orgánů daňové správy. Konstrukce vytvářená stěžovatelkou by vedla k tomu, že jakékoli téma probrané na schůzi pléna kterékoli z parlamentních komor, případně na jednání vlády, by bylo nutné považovat za úkolování.

Zdroj: NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu

právní věty sestavil © JUDr. Tomáš Nahodil, advokát