Advokátní Dikobraz
V době, kdy u nás pozornost médií zaujal soud s bývalým mladým pravicovým politikem, jemuž státní zástupkyně klade za vinu dvě dokonaná znásilnění a pokus o jedno další, a kdy soudkyně v Los Angeles přidala bývalému filmovému
producentu Harveymu Weinsteinovi k jeho dosavadnímu šestnáctiletému trestu
za znásilnění a zneužívání žen další třiadvacetiletý, vyšel v letošním prvním
čísle Bulletinu advokacie - časopisu vydávaném Českou advokátní komorou v nákladu
17 tisíc výtisků za peníze vybírané od advokátů na ročních členských příspěvcích - vtip
karikaturisty Lubomíra Lichého. Na tom by samo o sobě nebylo nic zvláštního.
Lubomír Lichý kreslí do časopisu českých advokátů vtipy již třiadvacet let.
Příběh vtipu, a zřejmě i jeho pointa, spočívá v odpovědi soudce své manželce, která jej právě načapala in flagranti. Do ložnice vstoupila v okamžiku, když byl v tom nejlepším s podle všeho jím samotným odsouzenou ženou. Posuďte sami. Na zemi stojí vypitá sklenka. Další na nočním stolku. Přes čelo postele jsou přehozené dámské silonky a soudcovský talár. Na zemi se válejí ve spěchu odhozená košilka s podprsenkou. Odsouzená žena stydlivě skrývá svou nahotu za závěsem. Přihlíží odtamtud dialogu soudce a jeho manželky. K odhozené košilce a podprsence to nestihla, závěs byl blíž. Polonahý soudce se nenechal nenadálým příchodem manželky vyvést z rovnováhy a zpoza peřiny jí říká: "Slečna nikam nepůjde, zůstane tady! Ona si tu odpykává alternativní trest!"
Ha. Ha. Ha. Také jste se zasmáli? Tak teď trochu teorie, aby vás humor přešel. Alternativní tresty (domácí vězení, obecně prospěšné práce, peněžitý trest, podmínka) se odsouzeným ukládají, aby nešli do vězení. Takto nahlíženo, jde vtip interpretovat jedině tak, že alternativou k vězení bylo pro tu nahou slečnu zahalenou do závěsu jít se soudcem do postele.
Vtip je založený na nepraktovsky prvoplánově jednoduché erotické zápletce. Má úroveň třetí či čtvrté cenové skupiny, tedy zhruba tisícího otřepaného vtipu o Rudovi Pivrncovi, a hodí se proto spíše do humoristických časopisů. Třeba do Dikobrazu. Nebo do časopisu Trnky Brnky. Jeho místo rozhodně není v impaktovaném časopise České advokátní komory, která si tolik (a správně) zakládá na důstojnosti a vážnosti advokátní profese.
Vtip otiskl Bulletin advokacie krátce poté, co představenstvo České advokátní komory začátkem února schválilo Metodiku k přijímání a projednávání stížností a podnětů týkajících se nežádoucího chování v souvislosti se sexuálním obtěžováním a šikanou v advokacii. To není zrovna dvakrát vhodné načasování. Zavdává to důvod ke spekulacím, nakolik vážně bere Česká advokátní komora svou metodiku, otiskne-li ve vlastním časopise ilustrovanou anekdotu založenou na jednání (selhání) jedince, jemuž právě má ale přijatá metodika v řadách advokacie předcházet a bránit.
Stydím se odebírat Bulletin advokacie otiskující sexistický vtip, v němž si odsouzená žena musela vybrat mezi nástupem do vězení a alternativním trestem, jímž bylo skončit se soudcem v posteli. Očekávám, že se redakční rada časopisu, v níž zasedají současný i dřívější předseda České advokátní komory, její tajemník a další člen představenstva, aktivní i emeritní ústavní soudce, bývalý soudce Nejvyššího správního soudu, ctihodní profesoři práv či bývalá děkanka brněnské právnické fakulty, bude od téhle karikatury distancovat a spolupráci s jejím autorem ukončí.