Aktuality a média

Zdroj: Řešení, které Babiš oznámil, samo o sobě nestačí, vysvětluje odborník; Vojtěch Štěpán; Aktuálně.cz; 05.12.2025

Odborník na ústavní a správní právo Tomáš Nahodil předpokládá, že fond vznikne v zahraničí. "Termín trustová struktura se v českém právu běžně nepoužívá. Podobně ani protektor nebo rada protektorů. Usuzuji z toho, že řešení bude pravděpodobně zahraniční. Nabízí se pro to například Švýcarsko nebo Lichtenštejnsko. Z členských států EU pak třeba...

Podle advokáta Tomáše Nahodila jde představené řešení dál, než jak tomu bylo v době, kdy Babiš naposledy zasedal ve vládě. Důležitou otázkou ale podle něj zůstává, podle jakého práva fond založí. Zda podle práva českého, členského státu EU, nebo práva státu, který není součástí Unie, ale má s ní právní vztah – třeba Švýcarsko. "Trustová struktura,...

Bývalý poradce prezidenta Jan Kysela uvedl, že složení vlády je v rukou premiéra – a prezident by pro nejmenování musel mít "závažné důvody". Souhlasí i advokát Tomáš Nahodil. "Pod ryze právními důvody si představuji všechny jiné než jen výhradně politické nebo mravní důvody, které samy o sobě k odmítnutí kandidáta do vlády nestačí," říká odborník...

Zdroj: Babiš není první. Česko(slovensko) řešilo střet zájmů už před sto lety; Tomáš Nahodil; Hospodářské noviny; 25.11.2025; str. 17

Kroky hlavy státu se líbí i odborníkovi na ústavní a správní právo Tomáši Nahodilovi. "Andrej Babiš by měl nejdříve veřejně oznámit, jak konkrétně chce tuto situaci řešit. Jeho plán by měl být podroben odborné veřejné diskusi, zda vyhovuje, či nevyhovuje nejen našemu zákonu o střetu zájmů, ale také evropskému právu, a až podle toho by měl prezident...

Jmenovaní funkcionáři, mezi které patří i premiér či ministři, by se podle advokáta a odborníka na ústavní a správní právo Tomáše Nahodila měli na řešení svého střetu zájmů připravit a nespoléhat se na lhůtu 30 dnů, kterou dává zákon. Ta je pojistkou spíš pro politiky volené, například senátory a poslance, kteří dopředu nevědí, zda dostanou od...

Podle advokáta Jana Vučky zatím nelze jednoznačně říci, zda je věc promlčená: ,Promlčecí doba se počítá od konce jednání. Pokud je trestný čin páchán opakovanými útoky a jde-li z hlediska práva o jeden skutek, každé zopakování přeruší běh promlčecí doby."

Právní rozměr kauzy je zásadní nejen pro politika, ale i pro médium. Advokáti Tomáš Nahodil i Aleš Rozehnal se shodují, že v případě žaloby o ochranu osobnosti by musel vydavatel přinést důkaz pravdy, tedy to, že informace prokazují pravdu nebo alespoň pravdivý základ.

"Mnohé restituční kauzy nejsou rozhodnuté ani za celou dobu, co stát na počátku devadesátých let přijal restituční předpisy. Některé kauzy se táhnou dvacet, pětadvacet i více let. Opakované zásahy Ústavního soudu jen dokazují, že si soudy neosvojily výklad restitučních předpisů s důrazem na princip upřednostňování práv a zájmů původních vlastníků,"...

Obstrukce se staly hlavním nástrojem opozice, zejména hnutí ANO a SPD, která jimi blokovala projednávání důležitých zákonů – od pandemické novely přes důchodovou reformu až po zvýšení televizních a rozhlasových poplatků. Vládní koalice zase čelila kritice, že debaty uměle ukončuje, čímž porušuje práva menšiny. Do sporu se opakovaně vložil Ústavní...