Ústavní soud zveřejnil statistiku za letošní III. čtvrtletí. Co z ní vyplývá?

Ústavní soud ke konci září projednával cekem 912 případů (v předchozím čtvrtletí 845, což představuje mezičtvrtletní nárůst o 67 kauz), z toho 886 ústavních stížností (v předchozím čtvrtletí 820, což představuje mezičtvrtletní nárůst o 66 kauz) a 26 plenárních případů (v předchozím čtvrtletí 25, což představuje mezičtvrtletní nárůst o 1 kauzu). Nejstarší (3) nevyřízené ústavní stížnosti pocházejí, stejně jako ve III. čtvrtletí, z loňska. Počty nevyřízených případů na jednoho soudce se pohybují v intervalu od 21 do 87. Vyplývá to ze statistiky činnosti Ústavního soudu za III. čtvrtletí, kterou zveřejnil na svém webu.

Statistiku ovlivňuje fakt, že končící ústavní soudci po sobě zanechávají nevyřízené případy, které se po jejich odchodu od Ústavního soudu přerozdělují mezi zbývající soudce, čímž stoupá jejich zatížení. V době nástupu nových soudců k Ústavnímu soudu se navíc uplatňuje pravidlo, že noví soudci mají dočasně větší nápad kauz než ti stávající, aby se tím zatížení všech soudců srovnalo a bylo rovnoměrné.

Kolik nevyřízených případů po sobě končící ústavní soudci zanechali, to Ústavní soud za celou svou historii již dříve zveřejnil v odpovědi podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Ústavní soud začal aktuální počty nevyřízených věcí zveřejňovat jednou za kalendářní čtvrtletí poté, co přehled takzvaných nedodělků otiskly v květnu 2020 Lidové noviny.