Můj výběr z méně známé judikatury Ústavního soudu: únor 2021
IV. ÚS 3443/20 Obviněný nemá právo na ustanovení konkrétního obhájce ex offo, s nímž má pozitivní předchozí zkušenosti. Povinností soudu je ustanovit mu neprodleně dostupného obhájce. Porušením práv obviněného by bylo, kdyby mu soud vůbec žádného obhájce ex offo neustanovil.
IV. ÚS 1990/20 Právním důvodem konfiskace majetku podle dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. byl již dekret samotný. Následně vydané konfiskační rozhodnutí mělo jen deklaratorní charakter, a proto jeho vady nemohou účinky konfiskace samy o sobě zpochybnit.
IV. ÚS 3604/20 Požadavek povinného zastoupení stěžovatele advokátem v řízení před Ústavním soudem splňuje, i je-li zastoupen hostujícím evropským advokátem, pokud ten Ústavnímu soudu při svém prvním úkonu oznámí sídlo (českého) advokáta, jehož ustanovil svým konzultantem v otázkách procesního práva.
I. ÚS 3067/20 Vyrozumění o výsledku výkonu dohledu vyššího článku soustavy státního zastupitelství nad činností nižšího článku téže soustavy není rozhodnutím (jiným zásahem) orgánu veřejné moci způsobilým porušit stěžovatelova základní práva. K projednání ústavní stížnosti proti takovému vyrozumění není proto Ústavní soud příslušný.
IV. ÚS 3254/20 Zákon o obcích neukládá obcím pod sankcí neplatnosti takových jednání předem zveřejňovat všechny záměry nakládání s obecním nemovitým majetkem, nýbrž jen některé - konkrétně prodej, směnu, darování, pronájem nebo výpůjčku - tedy v zásadě jen ty, jimiž se obecní nemovitý majetek dostává trvale nebo dočasně z dispozice obce.
II. ÚS 266/21 Podat ústavní stížnost proti nesprávně vyměřenému soudnímu poplatku lze, teprve až když soud kvůli jeho nezaplacení řízení zastaví. Ústavní stížnost proti usnesení soudu, jímž bylo rozhodnuto o námitkách proti výši soudního poplatku, proto není přípustná.
III. ÚS 3574/20 Metodika generálního finančního ředitelství určená pro správce daně a popisující postup po zjištění neshod při párování v kontrolním hlášení, má povahu vnitřního pokynu. Nejde o akt výkonu veřejné správy navenek obsahující výklad zákona či nad jeho rámec stanovující daňovým subjektům konkrétní požadavky a zasahující tím do jejich práv. Veřejnosti by neměla být dostupná. Její zveřejnění by mohlo oslabit smysl a účel správy daní, efektivitu kontrolní činnosti finanční správy a boj s daňovými úniky.
II. ÚS 3519/20 Přiznaly-li soudy hl. m. Praze na nákladech zastoupení advokátem v civilním sporu jen režijní paušál (300 Kč za každý úkon právní služby), pak tím respektovaly ustálenou judikaturu, že úřady personálně vybavené vlastními právníky nemají nárok na proplacení odměny advokáta.
IV. ÚS 3286/20 Přestože dodatečné zařazení závažného bodu na program zasedání krajského zastupitelstva může vzbuzovat pochybnost o čestnosti takového postupu, nedochází tím k vyprázdnění ústavně zaručeného práva občanů podílet se na správě veřejných věcí. Stěžovateli nebylo znemožněno se zasedání zastupitelstva zúčastnit a k dodatečně zařazenému bodu se vyjádřit, byť lze připustit, že dopředu zveřejněný program mohl mít vliv na jeho rozhodnutí se zasedání zúčastnit.
Zdroj: NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu
právní věty sestavil © JUDr. Tomáš Nahodil, advokát